Na serveru BDSM.cz s námi vyšel rozhovor, který vám mimo jiné přiblíží, jak vznikla Písklata a proč si říkají tak, jak si říkají.

Písklata je název organizační skupiny mladých brněnských příznivců BDSM. Už při svém vzniku a propagování prvních akcí přišli otevřeně s filtrováním účastníků podle věku, což vyvolalo poměrně výrazný negativní ohlas především u „starších a pokročilých úchylů“. Jak je to s tím věkem a Písklatama vůbec, se ptám tří zakladatelů, Mirka, Nikity a Šeherezády.

Nikita: No jasně, Nikita první rok v podstatě jenom chodila lízat kundy čubkám.

Tak jako pro začátek dobrý…

Nikita: Písklata začínala a dlouho byla myšlena jako úzká skupina přátel. Lidi, kteří řeší podobné problémy, kteří si nejvíce rozumí, kteří si mohou důvěřovat a vědět, že na další párty mohou spokojeně vypnout a bavit se.

Mirek: Proto jsou akce určeny převážně jen pro naši generaci. O věk přímo nejde, jako spíš o podobný stav mysli. Spojuje nás mnohem více věcí, než jen BDSM.

Šeherezáda: Třeba alkoholismus, děvky a pozdní příchody na přednášky.

Jsou Písklata výlučně záležitostí BDSM nebo se spojujete i s jinými „hobby“ aktivisty?

Nikita: V Písklatech se srazilo několik komunit dohromady. Každý, komu se u nás zalíbilo, na další akci přitáhl své přátele, tak se k nám připojili larpaři, část gothiků, měli jsme mezinárodní tým z Erasmu. Jediný problém dělají larpaři, kteří odmítají poslouchat Techno.

Šeherezáda: V poslední době hodně lidí přichází přes web pisklata.cz a s překvapením zjišťujeme, že se už vlastně dlouho známe z přednášek, práce nebo hospody.

Co vám teda konkrétně vadilo na jiných srazech?

Mirek: Setkávání v čajovně u jednoho stolu, s vanilkami všude kolem, nuda a naprostá absence BDSM. Místo toho si člověk připadal jako na přednášce z informatiky. Jednou jsem přivedl kamarádku a tam seděli jen čtyři zamlklí chlápci s kanoucí slinou a svlíkacími pohledy. Zajímaví lidé přišli jednou a podruhé už raději ne. V tu chvíli jsme se my tři setkali a řekli si, že to uděláme jinak.

Druhá věc, co mě štve, je škatulkování na sub, mas, sad, dom, cokoliv.. a dle toho předpokládaný modus operandi. U nás na nějaké role kašlem, každý se baví tak, jak ho to zrovna těší.

Jak na vás zapůsobila negativní reakce dinosaurů? Překvapila? Pobavila? Za sebe můžu říct, že mně to přišlo dost sympatický, potěšilo mě, že někdo chce něco dělat jinak…

Nikita: Negativní až útočné reakce ostatních lidí naprosto nechápu. Překvapuje mě, že to vůbec někdo takhle zarputile řeší, že je někdo ochotný trávit tolik času stěžováním si na cizí akci a pomlouváním lidí, co na ni chodí. A to jsme prosím v BDSM komunitě, která by měla být chápavá.

Mirek: To je jen řev umírajících dinosaurů, truchlících nad tím, že jsme jim odvedli samičky. Teď zas vážně. Křik a povyk, který to vzbudilo, je pouze důkazem toho, že děláme věci správně, a ta místy zatuchlá voda BDSM rybníčku se i díky nám začala trochu čeřit.

Jaké typy akcí pořádáte, jak často, v jakém rozsahu?

Mirek: Základ je, aby akce měla pokaždé nějakou novou myšlenku, atmosféru, jedinečnost, kouzlo; aby něčím nadchla.

Šeherezáda: Třeba seřezat všechny čubky.

Mirek: Zrovna teď organizujeme naši největší akci Temnou noc, čerpající z poetiky hedonistických orgií v maskách. Účast letos očekáváme zhruba 200 lidí. Měsíc a půl na to pak bude playparty V dosahu svíce, kdy si hrajeme s nedostatkem světla a intimitou. Spolupracujeme též na multižánrové Castle party (hrad, sudy vína, tanec, hudba a zvrhlosti na cimbuří). Akce pořádáme zhruba jednou do měsíce.

Jaké jsou zásady akcí? Dresscode, focení apod.?

Šeherezáda: První i druhé pravidlo je, že o konkrétním dění na akcích v Písklatech se mimo nemluví. Dalších máme asi pět, z nichž nejdůležitější je nebavit se o guláši, zatímco si lidé hrají. Klasický fetiš dresscode nevedeme, studenti na předražený latex nemají peníze. Stačí se obléct hezky a tematicky.

Stálé prostory?

Mirek: Ty se snažíme spíš měnit, aby odpovídaly charakteru párty. Stačí kdekoliv vztyčit kříž a obalit stůl fólií. Každé místo má jedinečnou atmosféru. Už jsme protáhli zahulené pajzly, luxusní podniky, gayclub, pohoršovali v metalové hospodě i na romantickém hradě a v poslední době máme k dispozici dobře vybavenou mučírnu v moderním podniku.

K vystoupením – v Praze jsme vás viděli na Fetish Night s propracovaným vystoupením v historickém stylu z období slavného Markýze de Sade, jak moc vlastní je vám tahle stylizace?

Mirek: Je to jen myšlenka, co mi ležela pár let v hlavě, a konečně jsem měl příležitost ji zrealizovat. Sadismus byl tak krásný, dokud nepřišel masochismus s termíny konsenzualita, SSC a podobné sračky, které každého jenom otravují. 🙂 A pak ta nudná černá a červená kůže, co se s BDSM dnes spojuje. Lidi jsou zajatí v představách, jak má BDSM vypadat. My se snažíme vybočovat ze stereotypu. Tak vznikl pozdrav Markýzovi, jako oslava jiné estetiky. Mimochodem brzy již bude kompletní video z představení.

Kolik času jste asi věnovali přípravám vystoupení? Jak často s něčím podobným vystupujete? Nebo jinak se zeptám, podobná akce by se mohla klidně obejít bez diváků, bez show, vypadala by úplně jinak?

Mirek: Být to bez diváků, tak se ty orgasmy nemusely předstírat. 😀 Zrovna Sade sežral kvantum času, zkoušek bylo osm, přes dvacet herců, ale všechny nás to moc bavilo. Obzvlášť ta pozitivní reakce publika byla ohromná.

Do jaké jiné doby se rádi stylizujete?

Šeherezáda: Asi se nedá říct, že by se Písklata celkově stylizovala do nějakého konkrétního období nebo stylu, snad krom studentského punku.

Doufám, že to nebyla vaše poslední účast na FN, připravujete už něco na letošní?

Mirek: Zatím nás plně organizačně pohlcuje Temná noc. Na Fetish night bychom ale rádi s něčím přišli znovu. Ve hře je i rozšíření Písklat na Prahu. Už pro tu barbarskou západní kolonii máme zvoleného prvního konkvistadora. Ale to vše je otázkou budoucnosti, která je růžová a zářná, alespoň dokud nám nedojdou drogy. Sledujte pisklata.cz a nebuďte líní zvednout zadek a dojet za námi. Do Brna je to jedna zastávka z Florence…

 

Přejato z:

http://www.bdsm.cz/articles/2786-pisklata-nejen-o-mlade-krvi-na-bdsm-scene