Z kouta se ozývá dívčí vzlykot, místy prokládaný tichým, beznadějným zakvílením. Naslouchám mu, jako by patřil mně – mluví mi z duše. Tady nejsme nic než čísla, vydaná napospas, v kleci, odkud není úniku. Nikdo si nevzpomíná, jestli se sem dostal zdravý, nebo už šílený, a vlastně na tom nikomu nezáleží. Protože komu na tom záleželo, toho čekaly podivné věci.
Konejšivými slovy k neznámé promlouvám, když si uvědomím, že to jsem celou dobu jen já, kdo tiše vzlyká v temnotě.
Mluví o prestižním zařízení, o kariérní seberealizaci, o moderních metodách. Mluví o projektech pokusu, o vědeckých přínosech. Lékaři a sestry mluví o subjektech, ne o lidech. A sadističtí zřízenci mluví jen svýma mohutnýma rukama, když jimi objímají útlé paže ve svěracích kazajkách.
__________________________
Zveme vás na jeden večer do světa psychiatrické léčebny, které vládnou kruté sestry a sadističtí doktoři, kde se pod záštitou vědy uplatňují možná poněkud zvláštní praktiky. Nebo je uplatňují vyhublá děvčátka na svých bezokých plyšových medvídcích? Není snad možné, že nic nebude tím, čím se to zdá být na první pohled?
Místo konání a přihlašovací formulář bude zveřejněn v průběhu příštího týdne.
Explicita: vysoká